Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 30.07.2018 22:41:24 

SDH Studénka-nádraží - založen 1927

     Vznikem Československé republiky došlo ke zrušení šlechty a částečnému omezení vlastnictví půdy velkostatkářů. Blücheři se sídlem v Raduni vlastnili 8 velkostatků, z toho jeden ve Studénce. Tento velkostatek v roce 1921 nabídli k parcelaci. Z části byly pozemky rozděleny mezi drobné držitele půdy a z části rozparcelovány na stavební místa. Tím došlo v okolí nádraží v letech 1920 – 1925 k čilému stavebnímu ruchu. Jak praví kronika „Doba k takovému podnikání byla velmi příznivá, neboť o práci a slušné výdělky nebylo nouze“. Nádraží a jeho nejbližší okolí, které vždy tvořilo jakousi samostatnou čtvrť obce zcela změnilo svou tvář díky pilnému stavění domků. Vzniklé novostavby zaplnily mezery prázdných ploch na nádraží a v jeho okolí. Současně vznikla úplná kolonie úhledných rodinných domků po levé s traně silnice vedoucí od nádraží k vlastní obci Studénka a podél trati do Bí1ovce až po Panskou cestu. Počet obyvatel vzrostl přílivem rodin různých složek i národností.

 

     Vlastní obec Studénka vzdálena od nádraží asi 2 km, měla svůj osvědčený dobrovolný hasičský sbor. Protože místní menšina němců bydlela v okolí nádraží, začaly v roce 1926 kolovat zprávy, že vedle již stávajícího českého hasičského sboru v obci má být na nádraží ustaven nový sbor dobrovolných hasičů, a to německý. Jelikož, jak je uvedeno v kronice „K takovým zprávám, které nabyly určitosti nemohlo zůstati české obyvatelstvo lhostejným“ začali aktivní jednotlivci z řad českého obyvatelstvo, které bylo na nádraží ve většině, podnikat kroky k zamezení vzniku německého sboru a utvoření samostatného českého sboru dobrovolných hasičů. Mnoho z majitelů rodinných domků a podnájemníků, kteří byli, před tím než si vystavěli na nádraží domky, členy sboru Studénka-obec utvořili přípravný výbor k ustavení českého sboru v jehož čele stál Čeněk Honus, majitel pily. Tento výbor získal svou čilou agitací dostatečný počet zájemců a tito byli pozváni na ustavující schůzi, která se konala 2. ledna 1927 v hostinci u " Steina" poblíž nádraží za značné účasti občanů.

 

     Schůzi zahájil ve 13:30 hod. předseda přípravného výboru Čeněk Honus a seznámil přítomné „s povšedními úkoly hasičstva, poukázal na jeho národnostní význam, na to že v bývalé monarchii bylo hasičstvo v zemi Moravské a Slezské od počátku svého trvání střediskem národně uvědomělých a pro národ náš pracujících lidí. Upozornil, že hasičstvo pojí v sobě lidi nejrůznějších povolání a společenského postavení, nejrůznějšího přesvědčení politického a náboženského, připomenul hluboké mravní, jakož i sociální, poslání hasičstva a vyzval přítomné aby se v počtu co nejhojnějším přihlásili do řad nového sboru. Těm, kteří mají v úmyslu přihlásiti se za členy kladl na srdce, aby si byli vždy vědomi významu svého poslání, aby vždy bez reptání vykonávali své povinnosti poctivě, věrně, s radostí a to vždy nejen v dobách dobrých, ale i vážných“.

 

     Do sboru se přihlásilo 40 činných členů a 7 přispívajících členů. Poté byla zvolena volební komise, která přikročila k sestavení kandidátky na členy výboru a dle této kandidátky byli zvoleni následující funkcionáři:

 Honus Čeněk, majitel pily                    starosta sboru

 Fabián František, průvodčí vlaků           místostarosta

 Demel Josef, účetní                             jednatel

 Rusek Čeněk, stolař                            pokladník

 Babinec Bohdan, zámečník                 vzdělavatel

 Londýn Viktor, zámečník                     přísedící

 Petráš Otto, strojník                            náhradník

 Honus Josef, poštovní podúředník         velitel sboru

 Fabián Štěpán, železniční zřízenec      místovelitel

 Richter Arnošt, zámečník                     velitel stříkačky

 Langer František, strojník                    velitel lezců

 Rusek Čeněk, povozník                         velitel bouračů

 Kutna Antonín, průvodčí vlaků              náhradník

 Honus Jindřich, podúředník                  revizor účtů

 Janáček Alois, vlakvůdce                     revizor účtů

 Minster Vilém, kovář                           revizor účtů

     Jak je uvedeno v kronice „Za takových okolností vznikl náš sbor dobrovolných hasičů Studénka-nádraží, jeden z takových sborů založených z národnostních důvodů. Kromě nadšenců a chuti k práci, kromě pevné vůle existovati a uhájiti zaujaté stanovisko, nevlastnil sbor ničeho. Nebylo prostředků finančních, nebylo výstroje a výzbroje pro členstvo, nebyla ani stříkačka, kterou snad každý sbor, aby svému poslání úplně vyhovoval potřebuje v první řadě. Byla zde však pevná vůle vše potřebné si opatřiti a je známo, že právě pevná vůle jest onim činitelem, která již lecjakou hlubokou propast překlenula pevným poutem“.

     Sbor v této době prožíval velké těžkosti. Žádal o peněžní půjčku, ale ta mu nemohla být poskytnuta, protože neměl záruky ve sborovém majetku. Členové sboru ovšem ukázali svou obětavost a ti, kteří měli pevné služební příjmy, nebo vlastnili nemovitý majetek vzali závazek na sebe a tak umožnili poskytnutí půjčky od místní Kampeličky ve výši 3.000 Kč. Z těchto peněz zakoupil sbor první výzbroj pro 23 členů od Hasičských závodů Čechy u Prostějova.Výbor se obrátil na sbor Studénka-obec s žádostí o přenechání čtyřkolové ruční stříkačky, kterou mimo motorové stříkačky vlastnil. Tuto žádost však tento sbor odmítl. Jelikož ruční stříkačka nebyla vlastnictvím sboru, ale majetkem obce, rozhodlo zastupitelstvo obce o převedení stříkačky sboru na nádraží.

     Sbor Studénka - obec s ruční stříkačkou zapůjčil   nádražnímu sboru na jeho žádost 150 m hadic do doby,   než si nádražn í sbor zajistí vlastní. Stříkačka byla prozatím umístěna ve stodole Čeňka Ruska, který jako povozník poskytoval přípřež. Taky bylo třeba postavit zbrojnici. Vhodný pozemek byl získán od člena Alfonse Nováka. Po další půjčce 4.000 Kč bylo př ikročeno ke stavbě zbrojnice. Přísun materiálu, jako i veškeré stavební práce, byly členy sboru provedeny zdarma. Dne 3. června 1929 byla nová zbrojírna slavnostně předána svému účelu. Tento slavný den byl povznesený tím, že ho Bílovecká župa oslavila konáním župního sjezdu u nás ve Studénce.Na podporu své činnosti a svého rozvoje si sbory Studénka-obec a Studénka-nádraží založily pohřební ústav, který řídil 8 členný výbor jenž byl volený na 3 roky.V roce 1935, po zhoršení politické situace, kdy v sousedním Německu převzali moc fašisté byla ve sboru zřízena nová funkce „referent branné výchovy“, kterou zastával bratr Antonín Lang. Jeho povinností byla „morální výchova členstva a příprava členů v obraně činné“.

     V roce 1937, po schválení na členské schůzi, si členové sboru zakoupili u fy. N. Wavreczka, která sídlila v Novém Jičíně, z vlastních prostředků motorovou stříkačku včetně trojáku, 8 m savic a 40 m hadic , vše v hodnotě 15.300   Kč. Na zakoupení stříkačky si vzal sbor půjčku 10.000 Kč u Spořitelny ve Studénce a na zbývající částku vyhlásil sbor sbírku, na které získal 1.546 Kč a členové sehráli divadelní hru „Radostná událost“, která vynesla 609,30 Kč.

 Za německé okupace 1938 - 1945 

     Když v říjnu 1938 došlo k německé okupaci a Studénka byla pojata do pátého pásma, došlo odchodem členů do okleštěného Československa k poklesu členstva. Sbory v obci byly podřízeny německému L andrátu v Bílovci. 

 

     Všechny výdaje sborů byly omezeny a kontrolovány. Za okupace neprováděly sbory žádnou společenskou a kulturní činnost. Pro hasiče byla stanovena věková hranice 60 let, čímž byla vyřazena celá řada velitelů z aktivní služby. Pro nové velitele bylo ustanoveno úspěšné absolvováni německé hasičské školy. Vyřazení členové byli zařazení do letecké civilní ochrany a měli povinný výcvik. 

 

     Na základě nových směrnic byly hasičské sbory ve Studénce sloučeny do jednoho sboru Studénka -obec. Z aktivního nádražního mužstva bylo utvořeno samostatné družstvo s velitelem družstva Josefem Mendem. Výzbroj a výstroj zůstaly v nádražní zbrojnici. Pro lepší akceschopnost bylo družstvu na nádraží přiděleno řeznické auto Františka Steina. Družstvo se zúčastňovalo 3krát měsíčně cvičení v obci a jednou v nádražní zbrojnici. Činnost sboru b y1a přímo podřízena německému starostovi, který kontroloval výcvik p odle nových směrnic. Veškerá výzbroj a výstroj byla pořizována z prostředků obce. Pro nedostatek vodních zdrojů v okolí nádraží byla na příkaz německého velení v příkopě u zbrojnice vykopána provizorní požární nádrž, kterou museli vykopat členové nádražního družstva.

 Po osvobození 1945 - 1950

     Při osvobozovacích bojích došlo ke ztrátě části výstroje a výzbroje . Po provedení nejnutnějších oprav bylo přikročeno k obnově činnosti sboru. Byl zvolen prozatímní výbor se starostou Čeňkem Ruskem a velitelem Karlem Kunckem. Sbor měl 27 členů a vlastnil 4 kolovou ruční stříkačku, přenosnou motorovou stříkačku na dvoukolovém vozíku, 40 m   hadic „B“ a 150 m   hadic " C“.

       Z výnosů veřejných akcí a soutěží, které byly hojně navštěvovány si sbor pořídil z vlastních prostředků chybějící výstroj a výzbroj a v rámci akce UNNRA nákladní auto Ford po americké armádě za 41.500 ­ Kč. Finanční prostředky na nákup vozidla byly získány z výnosu plesu – 20.000 Kč, 10.000 Kč z podílů a 15.000 Kč z půjčky od okresní Spořitelny v Bílovci.

     Od MNV Studénka obdržel sbor za p. Staňkem u mlýnského náhonu pozemek. Část oplotil na vý1etiště a volná část byla použita jako cvičiště. Protože byl pozemek poležen nízko a po deštích byl zaplavován vodou z Mlýnské strouhy, bylo nutné jej upravit navezením velkého množství zeminy, kamenů a drti, vybudovat pevnou příjezdovou cestu, pořídit betonový taneční parket, prodejní stánky a dobré osvětlení na výletišti. Všechny práce vykonali členové ve svém volném čase zdarma a potřebný materiál nakoupili za prostředky sboru. Při tom ovšem nezanedbali pravidelná cvičení a stali se vážnými soupeři v soutěži okolních sborů, o čemž svědčí velká řada trofejí, které družstva získala. Mimo to, ale nezanedbávali ani další úkoly jakými byly preventivní kontroly, noční žňové hlídky podél železniční trati do Bílovce, instruktáže žáků ve školách, konali povodňové hlídky u starého mostu přes řeku Odru, aktivně zasáhli při povodních, pečovali o lávku přes mlýnský náhon a dle potřeby ji opravovali.

     V roce 1949 došlo ke změně ve funkci starosty, kterou převzal zemřelém Čeňku Ruskovi bratr Jindřich Honus. 

 Období let 1951 – 1959

     V tomto období pokračovali členové sboru v úpravách výletiště, na kterém mimo jiné vysázeli nové stromy, provedli opravu hasičské zbrojnice a přistavili k zbrojnici sklad pohonných hmot (náklad na opravu a přístavbu 27.700 Kč). Všechny opravy financoval sbor ze svých finančních prostředků. Po opravě byla na zbrojnici instalována elektrická siréna.

     Na vozidle byla provedena generální oprava, odstraněna korba a zhotovena nová požární nástavba, kterou si členové zhotovili sami a za vlastní prostředky. Při této opravě bylo celkem odpracováno 744 hodin a členové byli honorováni 5 Kč/hod.

     Od MNV získal sbor spolkovou místnost v domě čp. 487 (vedle pily – stavebnin), která sloužila pro schůzky výboru, školení a další spolkovou činnost.

     Členové sboru zasahovali u velkých požárů v objektu ČSD a Vagonky Tatra Studénka, za což obdrželi od těchto organizací poděkování za poskytnutou pomoc.

     Družstvo dorostenek, pod vedením Liby Havránkové, zvítězilo v okresní soutěži a postoupilo v r. 1959 na celostátní soutěž požárních družstev do Bratislavy, kde náš sbor čestně reprezentovaly.

     Pro pokročilý věk se vzdal dlouholetý starosta br. Jindřich Honus své funkce. Na jeho místo byl zvolen br. Oldřich Minster.

     Sbor pořádal pravidelné společenské akce jakými byly např. požárnický ples, různé slavnosti, noční karnevaly nebo přednášky a z jejich výnosů financoval opravy a nákup materiálu.

     Mladí hasiči se podíleli o žních na pochůzkových hlídkách podél bílovecké trati, aby se předešlo požárům od jisker parních lokomotiv. Muži pak pravidelně drželi noční žňové a domovní hlídky.

 Období let 1960 – 1969

     V roce 1960 bylo na základě zřízení nového okresu Nový Jičín zařazeno do okrsku Studénka 7 sborů: Studénka-město, Studénka-nádraží, Studénka-Butovice, Vagonka Tatra, Albrechtičky, Bartošovice a Pustějov.

     Nově zvoleným starostou sboru se stal br. Josef Havránek, který se ovšem z pracovních důvodů své funkce za dva roky vzdává a starostou je zvolen br. Jan Gajdůšek.

     Hasičská zbrojnice dostala novou fasádu, na které se v akci „Z“ podíleli členové sboru

     Členové sboru pokračují ve zvelebování hasičského výletiště na nádraží, opravují most před mlýnský náhon, který byl poškozen při povodních a pořádají tradiční sportovní, kulturní a společenské akce.

     Mladí hasiči společně se staršími členy drží žňové hlídky dokud není ukončen provoz parních lokomotiv na tratích ČSD, povodňové hlídky, provádějí preventivní prohlídky budov a pomáhají městu a místnímu JZD formou brigád.

 Období let 1970 - 1979

     Starostou sboru byl nově zvolen br. Karel Jalůvka, který byl velmi aktivní člen a za jeho „starostování“ se podařilo provést kus poctivé práce.

     V roce 1 976, po bezmála 30-tileté službě, bylo nutné z technických důvodů vyřadit požární vozidlo Ford. Jako náhrada byl zakoupen vůz Tatra 805 ze stanice ČSD Český Těšín.

     Na výletišti byl vybudován dřevěný přístřešek pro orchestr, nové WC, provedena rekonstrukce elektrických rozvodů, instalováno nové osvětlení, které darovaly ČSD, rekonstruováno celé oplocení výletiště a provedeny terénní úpravy.

     Na výletišti byly dále zabetonovány nosné sloupy a podlaha pro hudební pavilon. Dřevěnou stavbu pavilonu pak provedl podle vlastního návrhu br. Jan Václavík.

     Ve zbrojnici byl opraven dřevěný strop, vyměněny poškozené krovy, odstraněna stará eternitová střešní krytina a nahrazena hliníkovým plechem, oplechována věž, opravena siréna a na zadní straně zbrojnice opadávající omítka nahrazena břízolitem.

     V roce 1978 zasáhla část Studénky I a nádraží velká záplava, u které členové sboru aktivně zasahovali.

     V tomto období se sboru dařila nejlépe práce s mládeží. Aktivně pracovala dvě družstva mladých hasičů, která se pravidelně účastnila soutěží mladých hasičů a umisťovala se na špici výsledkových listin.

Období let 1980 - 1989

     V roce 1982 se po technických prohlídkách stalo vozidlo Tatra 805 nepojízdné pro poruchu motoru a přední nápravy. Po Jednáních s MěNV došlo k zakoupení ojetého vozidla Avie z Nábytku Česká Třebová. Jelikož se jednalo o valník bylo nutné toto vozidlo pro potřeby hasičů upravit.

     Přestavbu vozidla opět provedli členové sboru za finanční pomoci města. Z původního valníku bylo vozidlo přestavěno   na speciální požární automobil. Po schválení provedené přestavby na dopravním inspektorátu bylo vytvořeno dílo v hodnotě přesahující 100.000 Kčs, přičemž náklady na zakoupeni původního vozidla byly 18 500 Kčs a náklady na materiál nepřesáhly 50.000 Kčs. Z pokladny sboru bylo v průběhu stavby uvolněno zhruba 20.000 Kč. Tento automobil nám slouží dodnes.

     V tomto období byla provedena generální oprava elektrické instalace ve zbrojnici, provedena venkovní úprava okolí zbrojnice a vybudována odstavná plocha pro požární vozidlo na nevyuži tém prostoru.

     Velký kus práce vykonali členové sboru při rekultivaci louky před výletištěm, na kterou byly navezeny sutiny z demolice cca 12 rodinných domků, které musely ustoupit rozšiřování areálu Vagonky. Tyto sutiny bylo nutné rozhrnout, navést hlínu, srovnat povrch, vysbírat kamení a zasít trávu. Toto se povedlo provést za pomoci města a místního JZD.

     Mimo tyto činnosti se ještě členové sboru účastnili např. přípravy a průběhu etapy Závodu míru, který vedl přes naše město, nebo v rámci pomoci městu natřeli všechny sloupy veřejného osvětlení od Dělnického domu až po železniční přejezd.

     Jako malou odměnu za aktivní práci pro své členy uspořádal sbor dva zájezdy za krásami Jižních Čech a na Slovensko.

     Poté co ze zdravotních důvodů odstoupil z funkce starosty br. Karel Jalůvka byl do čela sboru zvolen br. Miroslav Holaň, který tuto funkci vykonává i v současnosti.

 Období let 1990 – 2000

     V tomto období nastaly velké změny i u dobrovolných hasičů. Byla změněna celá organizace dobrovolné požární ochrany včetně názvu. Stávající název Svaz požární ochrany byl nahrazen starým historickým názvem Sbor dobrovolných hasičů.

     V tomto období všeobecných změn v rámci restitucí přišel sbor o společenskou místnost, jelikož objekt v němž byla místnost umístěna byl vrácen původnímu majiteli.Tato skutečnost přinutila členy sboru tento stav nějakým způsobem řešit. Po několika letech schůzování na různých místech se podařilo sboru získat od města do užívání starý sklad za obchodem s potravinami na nádraží.Tento sklad se nám podařilo postupně za vydatné pomoci města zrekonstruovat a upravit do podoby vyhovující spolkové činnosti.

     Na výletišti bylo kompletně opraveno vnitřní oplocení - drátěné pletivo bylo vyměněno za plotové dílce z vlnitého plechu, které současně tvoří zvukovou bariéru. Byla dokončena stavba přístřešku „Salaš“ pro návštěvníky výletiště.

     V roce 1997 postihly větší část naší republiky velké záplavy, které se nevyhnuly ani našemu městu. Členové sboru se nepřetržitě několik dnů podíleli na likvidaci následků záplav.

     Požární družstvo pokračovalo v tradici svých předchůdců a účastnilo se různých požárních soutěží s velmi dobrými výsledky, což napomohlo sboru získat právo pořádat 1. ročník soutěže požárních družstev „O putovní pohár ústředního starosty Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska“. Soutěže se zúčastnily družstva z celé České republiky a za přípravu a organizaci soutěže jsme od ústředí dostali pochvalu a poděkování.

Současnost 2000 - 2006

     V těchto posledních létech došlo k jedné významné události v organizaci jednotek SDH, kdy byly sloučeny jednotky SDH Studénka-město, Studénka-nádraží a Studénka-Butovice do jediné jednotky, která nese název Jednotka sboru dobrovolných hasičů města Studénky a jsou do ni zařazeni členové jednotlivých organizací SDH působících na území města.

     V těchto létech byla dokončena rekonstrukce klubovny sboru, provedena kompletní oprava vnějšího oplocení výletiště, vyměněna střešní krytina na „Salaši“ a prodejních stáncích. 

       Po delší době připravil sbor pro své členy 3 denní zájezd do okolí Moravského krasu.

 Současný výbor SDH Studénka-nádraží

 Miroslav Holaň             starosta

Josef Mateřánka           náměstek starosty

Petr Sič                       velitel

Ivo Hotárek                   zástupce velitele

Jiří henzel                     preventista

Pavel Stanečka             jednatel

Radmila Hotárková        hospodář

Ladislav Hlipala             materiálně technický referent

Pavel Bém                    referent civilní ochrany

Ivan Hlipala                   člen výboru

Václav Knopp               člen výboru 

 Závěrem

     Toto je jen stručný výtah z historie tohoto sboru. Dnešní členové se snaží pokračovat v tradicích sboru a být neustále připraveni pomoci občanům města Studénky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TOPlist